Proč se straním chlastu

4. května 2016 v 16:32 | Teranosuke Unko |  Názory a řeči, které mají znít trochu chytře
Možná si řeknete... proč, kruci, píše děcko jako ty o alkoholu? Ale já musela. Jaksi mám tyhle myšlenky už moc dlouho v hlavě.

Řeknu to rovnou. Nemám ráda alkohol. Né, že by mi nechutnal. A né, že bych vůbec žádný nepila. Mám ráda likér nebo punč. A nějaký ty buchty a zákusky se špetkou alkoholu jsou v poho taky. To samé opilé kuře a cokoliv, kde se ten alkohol vypaří.
Víte vy, co mi vadí?
Když se někdo ožere.
A je úplně jedno, jestli je to někdo, kdo je v tomhle stavu neustále nebo někdo kdo se prostě jednou za čas více napije.
Je to odporné.
Hlavně to, že tím obtěžuje lidi ve své blízkosti.
A je jedno, jestli je to člen mé rodiny nebo kamarád. Jakmile se to ožere, tak to neznám.
Zažívám to u svých vrstevníků. Myslí si, že když už přeskočí nějaký ten věkový level, tak se můžou ztřískat každý večer.
Víte, klidně si ty buňky ničte...
Ale mě nechte na pokoji!
Asi bude nejlepší říct jednu příhodu, co se mi stala a která mne přesvědčila, že nikdy nechci moc pít.



Připravte se, jde se vyprávět.

Byla jsem na jednom anglickém kurzu a dokončovala svůj čtrnáctý rok života, jinými slovy, za pár dnů jsem měla ostavit patnáct. Byla jsem tam nejmladší, snad i jediná nezletilá. Většinu osazenstva tvořili lidé ve středních letech, nejblíže mi tu byla sestřenka a její kamrádka, kterým bylo okolo osmnácti a byly se mnou na pokoji.
Na ten kurz jsem už od začátku nechtěla. Co má děcko jako já, dělat mezi bandou dospělých? To jsem si říkala. No, později mi stejně došlo, že se chovají jak banda dětí, ne-li hůř.
Přišel večer a já jako většinu času byla na pokoji. Sestřenka s kamarádkou stále někde v čudu, než se najednou vrátily.
,,Jdeš s náma pít?"
Co, prosím? Vy se ptáte teprve skoro PATNÁCTILETÉ a NEZLETILÉ holky, jestli jde pít? A jste jako normální?
Samozřejmě, že jsem nešla! Zůstala jsem si na pokoji a je nechala ať se baví. Ať si těch pár skleniček dají. Však to mi nevadí.
Jenže to jsem netušila, co se venku pod mým oknem bude dít...
Byli tam snad všichni, fakt celý kurz, a byli pěkně ožralí. Hulákali, dělali bordel a když si sestřenka a její kamarádka přišly pro něco na pokoj, tak byly na mol. A pěkně otravovaly. Už dřív jsem je viděla ožralé a už dřív se mi to moc nelíbilo. Neříkali zrovna hezké věci, přišlo mi jako by se mi posmívaly. A to samé i tam. Dělala jsem, že už spím zahrabaná v posteli a neslyším je... ale jakmile odešly, byla jsem z toho, kruci, špatná. Jsem prostě citlivka od přírody. Je mi jedno, když mě uráží někdo koho ani neznám... ale když je to někdo, kdo mi je o něco bližší, tak jsem totálně v háji.
A takhle to šlo každý den.
Musím se přiznat, že jsem z toho byla prostě smutná. A nejen z toho, že se nechovaly jako opilé zrovna hezky. Mrzelo mne, když jsem viděla, že se neumí bavit bez alkoholu. To se vážně člověk potřebuje ožrat sračkou, která mu zničí několik mozkových buněk, jen aby se trochu pobavil?!?
No, ten týden uběhl a krom toho, že se mě tam neúspěšně snažil sbouchnout nějaký starší úchylák (naštěstí přestal, jakmile jsem mu dost jasně zdělila, že je mi stále ještě těch pár dnů čtrnáct), který mne neustále zval na pivo -_-, se nic závažného nestalo. Po té otřesné zkušenosti, kdy jsem takovou dobu strávila s lidma, kteří neměli na práci nic lepšího než se na noc ožrat a další den mít kocovinu a pak se zas ožrat... se můj názor na alkohol úplně změnil.




Tak to k mé příhodě.

Takže, hned po tom týdnu jsem byla přesvědčená, že alkohol prostě NE! Nebudu si ničit buňky, budu se bavit i bez něj. Nepotřebuju ho. Jediný co si neodepřu je, jak jsem zmínila nahoře ve článku, alkohol v jídle nebo nějaký punč či likér. Nelíbí se mi, co je alkohol schopný udělat s lidmi. Nelíbí se mi, jak se opilí lidé chovají. Vadí mi, že se nesnaží před ostatními trochu krotit. Rozumím, že v situaci, ve které jsem byla já, si moc nemám na co stěžovat. Byla jsem tam jediná, co nepila. Ale když vidím situaci, kdy se dospělí lidé na nějaké oslavě klidně zlijou před dětma a chovaj se hůř jak malé děcka, tak je to jedna z věcí, která mne dokáže neskutečně rozzuřit. Je to pro mne příkladem, že takhle jako oni nechci nikdy skončit.




Víte, já si dřív toho alkoholu klidně cucla. I když jsem na to neměla nárok, občas se mi dostalo maličké skleničky alkoholického piva, ochutnání vína a tak. Neviděla jsem na tom nic špatné. Ale můj mladší bratr vždycky alkohol prostě odsuzoval. Nechápala jsem to. Říkal, že mu to prostě nechutná... ale možná, že prostě zažil něco jako jsem tenkrát zažila já a uvědomil si, že nechce být stejný jako oni. Přece jen, jsme sourozenci a v jistých názorech se dost shodujeme, takže jsem se k němu v tomhle ohledu přidala. A myslím, že tohle moje rozhodnutí, co v budoucnosti nechci dělat bylo fajn. Aspon ted se tak cítím. Neříkám, že se to nezmění. Možná někdy přece jen budu pít. Ale myslím, že to bude vždycky jen s mírou. Dnes mi tu šlo spíše o to, aby se někteří lidé aspon trochu zamysleli. I když to by první někdo musel narazit na tenhle článek a vzhledem k tomu, že je tohle spíš takový deníček kam píšu svoje pocity, tak to není moc pravděpodobné XDD.

Ale na odlehčení. To, že s bratrem takhle obrovsky "odsuzujeme" alkohol nás kolikrát s rodiči dostává do vtipných situací. Třeba když si k jídlu vytáhnou víno, tak je začnem upozorňovat na to, jak jim to vyžere buňky a tak. Nebereme to nějak urážlivě, ale s vtipem. A rodiče jsou nakonec docela rádi, že maj děti, které se jim v noci nemotaj ožralé po ulici.




Btw, tímhle článkem poukazuji pouze na realitu. V anime světě či jiných fiktivních světech mi to nevadí (protože je to občas dobrý důvod k vtipným scénkám. A kdyby nebyl v GinTamě alkohol, tak by nebyl Scandal Arc XDD). To jen, aby jste se nedivili jaké gify skladuji i přes to, že na alkohol fakt nejsem XDD.

Tvl, fakt, proč píšu v patnácti článek o alkoholu?!? XDD
Připadám si, jak nějaký abstinent co se dostal ze závislosti XDD.
Však já jsem jen dítě, co se pro svoje dobro v nadcházejících letech alkoholu zřeklo XDD.

Nepiják Teranosuke Unko
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Asuka Asuka | E-mail | Web | 6. května 2016 v 21:49 | Reagovat

Ani nevíš, jak tě v tomhle chápu. Mám stejný názor. Max na silvestra si dám jednu skleničku a je mi z toho blbě... A asi před půl rokem (to my bylo ještě třináct, btw), jsem byla na jedné oslavě narozenin našeho známého a všichni se hrozně divili, že piju s malejma dětma dětský šampáňo... Říkali mi i věci ve smyslu "mámě to neřeknu, neboj".
Nebo mám ještě lepší příklad. Několikrát do roka se můj otec sebere s partou známých a jednou někam na výlet + někde přespí. Vždycky tam berou i děti (fakt nesnáším ty fakany , co tam vždycky byli..), ale je to spíš hlavě záminka na to, ožrat se. A to totálně. Ale vždycky to prostě nějak šlo, přetrpěla jsem to a ok.. Jen letos to bylo horší něž kdy jindy a já ty "známé" už nechci nikdy vidět, protože to bylo něco hrozného. Můj otec mě tam vždycky nutil jet, a i tentokrát se mu to podařilo. Ale co je na tom to vtipný?  Všichni ostatní fakani nejeli, protože nechtěli. A já byla donucena tam prostě za každou cenu jet. Můj táta se ožral tak, jak jsem ho viděla snad jen jednou nebo dvakrát v životě.. Byli jsme v nějaké hospodě a já byla naprosto utahaná a chtěla už konečně pryč, ale táta mi řekl jen jedno. A to ať nefňukám, že on se chce taky jednou bavit a že mu je vlastně jedno jak jsem z toho byla vyřízená. Bylo mi příšerně, řekl mi, že je mu to ukradené, že já mu jsem ukradená, tím nejhorším způsobem.
Proto pít nechci.
Jinak já jsem taky hrozná citlivka. Stačí jen blbost a jsem smutná a naprosto zníčená. Třeba nedávno, jsem měla špatný pocit (zase to sem tahám), z toho, že tamta (to poleno! vždycky jsem byla... Lepší.. nebo alespoň jsem si to myslela), už zhubla a já, ačkoli toho dělám stejně, vůbec nic. Potřebovala jsem slyšet něco jako "snaž se dál, vyplatí se to", ale máma mi řekla, že to je tím, že nic nedělám a málo se snažím. Ona to vlastně neřekla, byla dost protivná, že jí s tím otravuju, zase. Stáli jsme zrovna u pokladny a já, i když jsem moc chtěla, jsem nedokázala zabránit slzám.
To je ale saze něco jiného... To sem tahat nemusím.

2 S c a r s S c a r s | Web | 10. května 2016 v 9:29 | Reagovat

Mám pocit, že na mezi svými vrstevníky a na svůj věk, jsem v podstatě abstinent. :D Ráda si dám víno s kolou, nesnesu tvrdý alkohol a když piju, tak k tomu připíjím obyčejnou vodu, která mě v konečném výsledku vystřízliví. Bez alkoholu jsem ale schopná žít úplně. Pokud jde o tvůj názor na opilé lidi, vidím to stejně a ani já nejásám, když musím být svědkem nějaké opilecké scény. Je potom lepší, se podobným akcím vyhýbat.

3 beepinka beepinka | Web | 31. května 2016 v 11:48 | Reagovat

Tak po takovéhle zkušenosti se ti ani nedivím,že máš k alkoholu docela odpor. Mně taky štve,že někteří lidi se prostě dneska opravdu bez toho alkoholu zabavit nedokáží. Hlavně mě štvou lidi,co jsou každý den opilý.
Já jsem si tak nějak okolo mého 15. roku života taky myslela,že nebudu kouřit nebo že alkohol asi ani nikdy nezkusím,protože mě to neláká. Tak nakonec jsem cigarety zkusila a jsem příležitostný kuřák,abych se přiznala :D Kouřím tak...jednu cigaretu za několik měsíců....prostě když jsou nějaké příležitosti jako pařba s kámoši nebo tak. ^^ Co se týče toho alkoholu...nemám k němu odpor. Jen jak jsem psala mě štve chování některých lidí. Máš pravdu,že lidé se pak prostě chovají totálně jinak. Někdy mi přijde,jako kdyby alkohol odkryl jejich pravou povahu..nevím. O.o)
Já naštěstí když se napiju,tak mám pocit,že se chovám tak nějak normálně. Rozhodně nikoho neurážím,nikomu se neposmívám nebo tak. Jen se třeba víc směju :D Ale myslím,že nejsem takový ten otravný typ. Každopádně alkohol nevyhledávám nějak často. Nechodím ani nijak moc na nějaké pařby. Vlastně když se nad tím zamyslím....na pařbě jsem byla tak 2x v životě..a to na mé poplesové afterparty a pak na chatě u kamaráda,kam jsme teda jeli za účelem,že to tam s alkoholem rozjedem a taky jsme rozjeli :-D ,nicméně nevyhledávám tohle nijak často. Ale zase na druhou stranu si myslím,že je fajn se jednou za čas takhle odvázat a vypnout,ale držím se pravidla,že nic se nemá přehánět :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama