15 Důvodů Proč Milovat Gintamu

3. prosince 2016 v 23:36 | Teranosuke Unko |  Anime svět
Moje původní záměry napsat mega článek o Gintamě na oslavu svého prvního roku, co jsem toto anime začala sledovat (bylo to v listopadu 2015), byl zmařen po tom, co jsem zjistila, že se jeho psaní začíná ubírat úplně jiným směrem, než jsem původně plánovala. A protože jsem byla pěkně unavená z těch skoro 4500 slov, co jsem napsala v článku, který stejně navždy skončí nedokončen mezi rozepsanými (nemám to srdce ho smazat), uchýlila jsem se k poměrně jednoduššímu a asi i pro vás možná pochopitelnějšímu typu článku. Ušetřím vás teda mých nostalgických výjevů o tom, jak jsem na tohle anime narazila, srdceryvných výlevů srdíčka, jak mi tohle anime nahradilo nejlepšího přítele, kterého jsem nikdy neměla, a stalo se pro mě oporou, a v poslední řadě vás ušetřím i mých depresivních myšlenek z toho, jak jsem špatná z oficiálně vyhlášeného nadcházejícího konce. Tak prosím, v klidu se usaďte a přečtěte si mých několik důvodů proč (ne)sledovat Gintamu.



1. Charaktery

Jednoznačně to, co Gintamu táhne už tolik let vpřed. I přesto, že se v ní momentálně rozjel nějaký ten větší příběh, její nejsilnější stránkou pro mě bude vždy rozmanitost sympatických charakterů. Je to možná i z nějvětší pravděpodobnosti to, co mě na Gintamu donutilo čumět dál a dál. Ať už kvůli Gintokimu, tomu nejlepšímu hlavnímu hrdinovi, co jsem kdy viděla, ukřičenému Shinpachimu, co se zanedlouho stal mojí anime láskou, nebo nenažrané Kaguře, či kvůli Shinsengumi, bandě (ne)schopných policajtů, Joi, skupině vlasteneckých teroristů a další tuně postav z tohoto šíleného kousku. Zaručuji vám totiž, že díky obrovskému množství si tam určitě každý svého oblíbence najde.

Související obrázek



2. Vztahy

A těmi vztahy mám na mysli vztahy mezi charaktery. Ještě nikdy jsem neviděla krásnější příklad rodinného pouta, který není založen jen na krvi, než je v Gintamě. Je to něco neskutečně nádherného, když vidím, kolik pro sebe hlavní hrdinové znamenají, i přesto, že jsou třeba povahově jinačí, věkově rozdílní, mají jiný příběh a nesdílí stejnou krev. Vlévaly se mi do očí slzy, když jsem viděla, co byli schopní udělat pro toho druhého, třeba hrát dokonce i zlého, jen aby se ochránili. Možná se mezi sebou mlátí, nadávají si a já nevím co, ale ve skutečnosti na sebe nedají do pustit a dělají vše proto, aby navzájem ochránili sebe a to co jim je drahé. A to je to, co na tomhle anime zatraceně miluju. Vždycky jsem chtěla někoho jako oni, ale nikdy jsem neměla. Často si říkám, že je právě to jeden z důvodů, proč jsem ke Gintamě tak přilnula.




3. Humor

Jestli vám styl Gintamovského humoru sedne nebo ne, je čistě na člověku. Stejně jako je spousta lidí, kterým její vtípky nepřijdou moc úsměvné, je i ta další várka, co se z nich jsou schopni válet smíchy po zemi. Mě osobně chvilku trvalo, než jsem si na ten občasný perverzní humor dokázala zvyknout, ale hluboce se mi to vyplatilo. Kolikrát mě ze smíchu bolelo břicho, válela jsem se v šíleném záchvatu na zemi a rušila další obyvatele bytu, když jsem najednou nekontrolovatelně vyprskla smíchy XD.

Výsledek obrázku pro gintama funny



4. Parodie

A právě spoustu těch vtípků v Gintamě tvoří parodie. Ať už se jedná o reference na další anime, známé osobnosti či celkovou japonskou kulturu, pokud se vyznáte, tak máte o zábavu postaráno. Pokud ne, asi se nezasmějete tolik, ale i přesto to stojí za to. Například, já začala z Gintamou, když můj anime list plnilo asi jen kolem devadesáti shlédnutých anime a o momentální pop-kultuře Japonska jsem toho zrovna moc netušila. Přesto jsem si našla svoje, objevila třeba i další skryté reference a za chvíli jsem se začala orientovat i v japonských slavných osobnostech. (Což mě přivádí k tomu, že je docela úsměvné, když zrovna Gintokiho bude v live action (no nazdar) hrát Oguri Shun, ze kterého si v jistém díle vyloženě dělali prdel XDD).




5. Dialogy

I sám Hideaki Sorachi (autor) v manze zmínil, že si v Gintamě asi nejvíc vyhrává s dialogy. A že tomu taky tak je. Nenašla jsem jediné další anime, které by mě bylo schopno zabavit na 20 minut jen tím, že charaktery sedí u stolu a hádají se o jídlo. V Gintamě najdete neskutečné množství hlášek, ať už se jedná o ty vtipné nebo na zamyšlení, že to není možné. Jednou jsem našla na jednom blogu sepsané docela dost velké množství různých hlášek, až jsem se divila, že jsem je kolikrát nestihla zaregistrovat. Každopádně, stačilo abych si nějaké přečetla, a už jsem se zase culila, jak debil, když jsem si na danou situaci v Gintamě vzpomněla. K dialogům se taky vážně spousta slovních hříček, které často dost lidí díky neznalosti japonšiny nepochopí, což je docela škoda (třeba takový pachinko. Pa - chinko, chápete?!). Když si představím, co všechno jsem i po detailním zkoumáním a studováním prošvihla, docela mě to štve.

Jo, a o názvech některých epizod se ani neobtěžuji zmiňovat.

(Pro zvětšení obrázek rozklikněte)



6. Originalita

To je to, co Gintamě rozhodně nechybí. I přesto, že má na účtě určitě spoustu copyrightu za její úžasné parodování, nestalo se mi, že bych tam zahlédla vyloženě obrovské klišé, pokud nebylo za účelem nějakého toho vtipu či poukázání na něco ve formě parodie. A když už, nevzpomínám si na to, tudíž to nemůže být nic hrozného. Spousta dílů, i přesto, že jsou to třeba jen zrovna nějaký vtipný kydy, má originální způsob zpracování, který vás rozhodně neunudí.
Aspoň ne k smrti.
Doufám.

Jedna z věcí, která mi přijde na Gintamě opravdu úžasná a originální je to, že Gintoki není ten typický shounen hrdina. Má svoje chyby, není neporazitelný a ani nejsilnější, má spoustu zlozvyků. A právě všechny tyhle jeho nedokonalosti jsou jeho největší dokonalostí, což šlo perfektně vidět třeba v Kintoki Arcu, kde ani to nejzářivější zlato nedokázalo porazit to staré dobré stříbro.





7. Překvapivost

Pokud od Gintamy neočekáváte moc, překvapí vás, jak humorem, tak i svojí vážnější a temnější stranou. A i pokud to očekáváte, stejně vás překvapí. Kolikrát si myslím, že jsem připravena na vše, ale pak se zase objeví něco nového, co mi vytře dech. Ať už se jedná o komediální scénky nebo vážnější situaci, několikrát za celé anime jsem šokovaně otevírala pusu a s vykulenýma očima čuměla na obrazoku svého tabletu. Živě v paměti mám přesně dvě vzpomínky. V jedné se jednalo o jistý vtipný moment, a já skončila v záchvatu smíchu na zemi. V druhém případě jsem se ukrutně rozbrečela.

Ale přísahám, že nejvíc dokázala Gintama překvapit přechodem ze vtipných scén do těch zatraceně vážných.



8. Příběh - nepříběh

Tak tedy je v Gintamě nějaký ten příběh nebo ne? Někdo kdo shlédl pár epizod by řekl, že ne, že se tam občas něco objeví, ale není to nic dlouhodobé. No, ten kdo ji viděl celou by rozhodně nesouhlasil. Gintama má příběh. Je ukrytý hluboko pod tou veselou a bezstarostnou slupkou v Gintokiho minulosti, která se později pomalu začne odkrývat. Sice to trvá, ale mezitím je spousta dalších příběhů na řešení a událostí, co vám zamotají hlavu. A když si po těchto událostech uvědomíte, že se vlastně pomalu, ale jistě dozvídáte, o hlavním hrdinvi víc a víc, vybafne na vás asi kolem 300 dílu obrovské bum, a vy najednou zjistíte, že ten pitomý pořádný hlavní příběh tu je. A že je zatraceně smutný a ponurý a táhl se s vámi vlastně už od začátku po celé anime.

Kruci, o co se to anime vlastně snaží?




9. Souboje

Kruci, jak já miluji souboje v Gintamě! Už jen z důvodu, že si u nich někdy nejsem fakt jistá, co se stane, a jak to bude dál (hlavně v momentální situaci). Miluji, že nejsou zbytečně natáhle, není tam až přehnaně moc flashbacků, co by děj zpomalovaly a dělaly tak souboje o něco nudnější. Díky normální rychlosti, tak působí nějak více "realisticky" a já mám větší možnost je lépe prožít. Miluji, každý pohyb, co Gintoki učiní svým bokkuto, zatínám pěsti pokaždé, co dostane zásah a celou dobu jsem jako na trní. A nejde jen o hlavního hrdinů. Každý souboj mých milovaných charakterů si maximálně užívám. Ale nejvíc stejně miluji, když bojují společnými silami.





10. Feels

Tohle anime bylo jediné, které mě donutilo naprosto si vybrečet oči. A teď to bohužel nezmiňuji to kvůli tomu, že bych se smála tak moc, až bych plakala (což se taky stalo). Gintama mi byla totiž schopna provést něco strašného, a to v následujícím postupu:

1. Navedla mě k tomu, abych si myslela, že se jedná jenom a pouze o vtipné a veselé anime
2. Donutila mě, abych si na ní vytvořila obrovskou závislost
3. Stala se neskutečně důležitou součástí mého života
5. Načež nasadila vážnou notu, zabila pár charakterů, zasadila těžkou politickou situaci a bolestnou vracející se minulost
6. Rozhodla se definitvně ukončit mangu, což značí, že i anime brzo čeká zánik

Teranosuke vítej v depkách!

Víte, nejsem si jistá, jestli ten den, kdy jsem Gintamu rozhodla sledovat byl mojí záchranou nebo cestou do pekla. Pokud vás totiž tohle anime chytí, tak se z něj jen tak nedostanete a ono vás strhne s sebou. A pokud jste tak velký odpad jak já, jste v ní prostě uvězněni.

No, taky to pro vás může být jen další "normální" anime, co se prostě rozhodlo skončit, jak každé jiné. To jen mě končí smysl života XD.

Ahh... však já se s tím jednou smířím.

Výsledek obrázku pro gintama sad gif



11. Dabing

Je to jen shoda náhod nebo se na tomhle anime vážně sešlo neskutečně velké množství naprosto luxusních dabérů? No, fakt, nebylo to v plánu? Protože jinak to snad ani nemůže být možné! Všechny hlasy mi k daným charakterům dost dobře sedí. A hlavní příčku si bezkonkurečně zaslouží Tomokazu Sugita, dabér Gintokiho, protože ten nám už po celých 10 let předvádí něco naprosto neskutečného. Co ten dokáže se svým hlasem jde naprosto mimo mé chápání. Pro Gintokiho nemohli vybrat líp, naprosto mu sedne.




12. Openingy + Endingy

Další věc, ve které Gintama podle mě docela dost jede. Málokdy přeskakuji openingy, většinou je nechám jet a to i v ten nejnapínavější moment nebo při zajímavém souboji. Je to pro mne takový menší pravidlo (okay, dodržuji ho jen v případě, když se koukám sama). A že se mi to taky kolikrát vyplatilo! Nezapomenu na moment, když se jim jednou v openingu číslo 9 nepovedlo vybrat zatáčku a oni se vymleli XD.

Pro ukázku, nějaké mé nej OP:

OP 1 - Pray od Tommy Heavenly
Samozřejmě, že tu musí být první... tolik nostalgie, až to bolí...

OP 5 - DONTEN od DOES

OP 9 - Tougenkyou Alien od Serial TV Drama
Jednoznačně favorit!

FAIL
Verze s failem na konci

OP 13 - Sakura Mitsutsuki od SPYAIR

Beautiful Day's od Okamoto's


Tyhle openingy tedy nepatří úplně tak k hlavní linii Gintamy, ale byly jako OP při její rekapitulaci v TV:

Kaze no Gotoku od Inoue Joe

Kanousei Girl od Chiaki Kuriyama

Katoniago od FLiP
Nemohla jsem si odpustit všechny tři XD


A teď ED:

1 ED - Fuusen Gum od Captain Stridum
Opět samozřejmost

ED 5 - Shura od DOES

ED 17 - Samurai Heart od SPYAIR

ED 19 - Anagura od Kuroneko Chelsea


A opět něco né tak úplně z hlavní série:

Sakurane od Piko
Plot twist - tuhle nádhernou písničku zpívá CHLAP



13. Soundtrack

A u hudby zůstaneme. Je mi sice jasný, že existují anime i s lepším ozvučením, ale mě se tohle ke Gintamě fakt líbí a hlavně nehorázně hodí. Sountracky toho typu jsem vždy žrala, a je pár OST, které mám fakt ráda.

Samozřejmě vám je ukážu:

Takasugi!!!


MILUJU TUTO ZATRACENOU SKLADBU

KLASICKÁ GINTAMA

Ani po roce jako vyzvánění na mobilu a budíček neomrzela *le stále ji používá*

Sakra, by si člověk myslel, že to je horor.




A koho asi tak nesli v rakvi?



14. Kresba

Na to, že se jedná o dlouhodobě vycházející anime je kresba skvélá, a to i ve straších letech (10 let zpátky). Samozřejmě, jsou i slabší momenty, ale občas je to docela radost pohledět. I když mi stejně přijde, že se nejvíc vyhrávají s openingy a endingy. Každopádně, před nějakou dobou Gintama změnila studio, ve kterém se tvoří, takže se lehce změnila i kresba. Není to nic převratného, ale asi jsem byla přece jen zvyklejší na tu předchozí. Možná je to jen tím, že byla u Sunrise tolik let a najdnou je jinde, ale myslím, že si zvyknu. (Podvědomí: Nemusíš si zvykaz, stejně to anime brzo skončí!)

Výsledek obrázku pro gintama sunrise vs bandai



15. Protože je to Gintama

Protože tu vlastně ani jiné důvody nemusí být popsané. Jedná se prostě o velmi vtipné anime s hromadou referencí na Japonsko, a všechno co k němu patří, s jistou dávkou akce, smutku a dojetí, za doprovodu třích hlavních hrdinů, kteří mezi sebou mají naprosto krásný rodiný vztah a jejich hlavní prioritou je chránit se navzájem. Jejich cesta je společně vede od vtipných situací až po ty smutnější, a je jen na vás, jestli se rozhodnete vydržet těch několik prvních epizod, než se toto anime rozjede, a prožít to s nimi.




Asi se vám teď možná zdá, že jsem popsala kdovíjaké úžasné anime, ale jedná se pouze (nakonec přece jen) o výjevy jedné dívčiny, co spadla do pasti tohoto anime. Samozřejmě, i Gintama má svoje chyby, a jak jsem psala, je spousta lidí, kterým její humor nesedne. Každopádně doufám, že právě tyhle lidi jsem tak nějak varovala. A možná, že taky tak nějak ve skrytu duše doufám, že se mi aspoň pár lidiček povedlo na tohle anime navnadit a moje občasné výjevy je nikterak neodradily. Jsem holt ohledně toho anime trochu emotivní XD. Ale tak už to je, když pro vás něco začne moc znamenat. I přesto, že se pro vás možná jedná jen o pitomý seriál...


Tak, můj playlist openingů a endingů z Gintamy dojel, strávila jsem nad tímto článkem dost dlouhý čas. Ale jsem ráda, protože mne to zase po delší době velmi bavilo. Poslední dobou jsem vůbec neměla do psaní článků chuť, což se dost výrazně podepsalo i na aktivitě blogu. Ale myslím, že když budu psát o tom, co mne baví, zase tu svoji chuť najdu.

Takže, loučím se s vámi drazí čtenáři tohoto článku. Běžte se taky podívat na něco, co máte rádi, přečtěte si oblíbenou knihu... nebo si dopřejte chvilku pro sebe a dělejte něco, co dělá radost vám, ať už to je cokoliv. Já si jdu asi znovu sjet z čistě nostalgického důvodu pár prvních epizod Gintamy. Se znakem stříbra na mém krku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Asuka Asuka | E-mail | Web | 6. prosince 2016 v 19:47 | Reagovat

Gintama mi už velice dlouho leží v plánovaných, ale dokopat se k ní je už o něco těžší. S největší pravděpodobností jsem to ještě neviděla jen vůli počtu dílů.  Ono to není tak, že by jsem nechtěla koukat na dlouhá anime, ale... Nerada se dlouho poutám k jednomu anime. FMA (jakožto anime s největším počtem dílů, co jsem viděla) jsem viděla za týden. A vím, že kdyby jsem na to tolik netlačila, tak by jsem ho nebyla schopná dokoukat. Vždycky, když začínám anime, tak už myslím na to, které si pustím po tom. A představa, že se někde zaseknu... XDD
Na druhou stranu.. Dost slušně si mi to tady vychválila, takže... začnu zase uvažovat. Nostalgie nad anime je:
za a) něco tak krásného, že lituju lidí, co to nikdy nezažijou.
a za b) něco, co ti tak rozerve srdce, že si chceš jen zalézt do kouta a umřít.
Až nějak dokončím... vánoční rewatch všeho možnýho a zkouknu ty novinky (nebo taky uplně ne), co jsem zameškala, podám přihlášky a budu si válet šunky (a učit se na přijímačky, haha), tak by jsem mohla věnovat část své duše tomuhle anime.

2 beepinka beepinka | Web | 19. ledna 2017 v 18:06 | Reagovat

Já tohle anime znám :) už od mých anime začátků na něj narážím,ale nějak jsem se k němu nikdy nedokopala. Asi bych to měla někdy napravit. Přeci jenom je to velké dílo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama